Poetický článek o tom, jak mi duben připomíná zdánlivě nudnou barevnost mnohých českých žen

Mám zvláštní sympatie právě k tomuto období čerstvého jara. K období od jeho kalendářního počátku až po konec dubna, kdy už je všechno krásně svěží a zelené. Období ještě předtím, než opojná jarní krása okouzlí lidstvo bez rozdílu, na jakém stupni estetického vnímání se nacházejí.

Líbí se mi zvláštní melancholická barevnost přírody ještě před rozkvětem. Zima už sice ztratila svou vládu, ale čerstvá zeleň ještě neprorazila. Příroda je vypotřebovaná zimou, vyžilá a vyčerpaná, ale ještě není nasycená jarním rozpukem. Dalo by se říci, že je to období nudy a nijakosti. Období, které nám nemá příliš co nabídnout.

A já si nemohu pomoci, ale tohle nezajímavé období mi velmi připomíná tělesnou barevnost velké části českých žen.


A já si nemohu pomoci, ale tohle nezajímavé období mi velmi připomíná tělesnou barevnost velké části českých žen. Těch žen, jejichž vlasy nejsou černé jako havran, rusé jako měď, ani zářivě zlato-žluté jako lány obilí. Ale jen neurčitě šedo-slámově-hnědé – právě jako příroda uprostřed dubna.

Jenže i tohle období i barevnost mají svůj půvab. Jen to není tak okaté, tak okamžitě líbivé jako bohatý květen. A také vyžaduje poněkud vyspělejšího pozorovatele. Vyžaduje to – umění vidět a ocenit krásu prostého a nenápadného!

A pokud jste si i vy nad sebou někdy povzdechla:
– jsem nevýrazná
– jsem nudná
– jsem jak šedá myš
– musím se nějak zvýraznit

A pokud jste následkem toho sáhla po nějakém z těchto řešení:
– přebarvím si vlasy
– koupím si něco sytě barevného
– koupím si rudě červenou (fuchsiovou …) rtěnku
– musím se naučit, jak se výrazně nalíčit

Pak je to i o vás … ale skoro bych se nebála říct, že je to o většině žen v české kotlině. Odhaduji to podle počtu těch, které seděly na mé židli pravdy stylového sebepoznání . Byla to nejméně každá druhá. Takže odhadem více než 60 až 70 procent žen.

A tohle je ona – žena „dubnové“ barevnosti .
A mně její nenápadná barevnost připadá nesmírně půvabná.

A pak jsem si s fotkou trochu pohrála ve Photoshopu a vytvořila jsem řešení, ke kterému inklinuje velká část „dubnových“ žen – zvýrazní se pomocí barvy na vlasy. (A k nim pak ladí oblečení.)
Ale protože jde o ženu hezkou a mladou (to především), tak jsem si vědomá toho, že i obarvená podoba se může mnoha lidem líbit. Není to rozdíl, ze kterého byste, lidově řečeno, padaly na zadek a volaly: „Ó, to je ale rozdíl!!“
Ale on tam je. Jen není pro každého. Jak už jsem výše zmínila, chce to vnímavějšího a zralejšího pozorovatele. S přírodou (přirozeností) nikdy totiž nemůžete pochybit!

A ještě tu mám druhá dámu. O něco málo starší. Její první podoba s přirozeně šedivými vlasy je podle mého názoru fascinující. A druhá – upravená – fotka ukazuje, jak může být – se stoupajícím věkem – svévolná změna k obličeji nelichotivá. Nepřirozená barva vrhá na obličej odlesky, které jen zvýrazňují nedokonalosti a již vzniklé projevy stárnutí.

Obdržet totiž dubnovou barevnost od přírody je velká výzva k sebepoznání a k pochopení krásy minimalismu a nenápadnosti.

Obdržet totiž dubnovou barevnost od přírody je velká výzva k sebepoznání a k pochopení krásy minimalismu a nenápadnosti. Není to pokyn – jdi do drogerie a udělej ze sebe někoho jiného, vášnivou lišku Bystroušku, extravagantní blondýnu nebo Morticii Addamsovou.

Na předvelikonoční procházce jsem pořídila těchto pár typických snímků:

Různé odstíny šedi, místy namodralé a narůžovělé
Šedavě modrá obloha a holé stromy odrážející se na hladině rybníka
Kameny dosud neprorostlé zelení, pouze první růžovo-zelená předzvěst
Pozůstatky loňského roku … dnes už suché, šedivo-béžové …
Prosvítající sluneční paprsky, které ještě nehřejí a zatím, zcela výjimečně a nenápadně, otevírají první růžovo-bílé květy …
Neolistěná bříza přitahuje pozornost svou černobílou kúrou. Ale černá zde není úplně sytě černá a bílá zase není úplně sytě bílá.
Zpoza spadaného listí se prodere nenápadná fialka s temně zelenými květy …

A tento poeticko-poučný článek bych ráda završila inspirativními ukázkami „dubnové“ barevnosti ze svého archivu stylové garderóby

Starorůžový květ na prašné, šedé cestě …
Chladně modro-zelené jako hladina s podporou zemitě hnědé …
Studeně blankytná obloha, všudypřítomná šeď, doplněná hnědo-růžovým detailem …
Inspirované fialkami. Nejen barvami, ale i jejich poměrem. Nejvíce je neutrálního okolí, potom temná zeleň listů a fialových květů je nejméně …
Akcent (stejně jako u fialek) může být výrazný, ale nikdy nebude křiklavý. I temně fialovo – švestková barevnost nehtů udělá v kombinaci se šedivými odstíny velký dojem …
Stejně jako u břízy. Černá není úplně černá a bílá není úplně bílá. Plus trochu lesku v podobě perel a překrásných temně bordó lakovaných střevíců …
A další bříza …. tentokrát jako zebra. Černá a bílá nejsou k sobě ve stoprocentním kontrastu, spíše vedle sebe poklidně koexistují …

Děkuji za vaši pozornost a přeji krásný a inspirativní, i když nenápadný, duben! 





Původní fotografie žen – zdroj Pinterest

∗ Obecně používané rozdělení Barevné typologie na jaro-léto-podzim-zima používám jen omezeně. Každé kategorizování je v podstatě velmi zjednodušené. Barevnost dubna nepatří typologicky ani do zimy a už vůbec ne do jara.