Kromě práce s oděvy, stylem a psaní blogů se každý večer plus jedno dopoledne, od pondělí do čtvrtka, věnuji ženské józe. Ve svém domě, v prostoru kamenné stodoly, jsem si nechala zbudovat malou komorní tělocvičnu. Většina mých klientek je stálých, ale i přestože své lekce nikde nepropaguji, spíše bych naopak řekla, že je držím docela skrytě, tak se pravidelně hlásí někdo nový. A velmi často jsou si maily těchto zájemkyň vzájemně podobné. Třeba jako nedávno:

„Dobrý den, chtěla jsem se zeptat zda cvičíte jógu i na záda.
Slyšela jsem, že je zdravá a pomáhá na ně. Moc děkuji za odpověď.“

…

Zvlášť v temnějších obdobích roku jsou lekce v mé tělocvičně působivé ….

…

V době, kdy jsem s jógou začínala, čímž nemyslím období měsíců, nýbrž roků, kdy jsem byla okouzlena východními filosofiemi a esoterickými představami, že kdokoliv může cokoliv, stačí jen chtít, či spíše umět si správně přát, bych takovým zájemkyním pochopitelně odepsala že „ano“. Že jim jóga na záda pomůže. Zkrátka s vidinou nové klientky a jógového okouzlení bych slíbila vše … Protože: proč ne? Jóga je přece mocná, zvlášť v kombinaci s nějakou pěknou sankalpou „uvěř a vše se podaří“ na závěr a to celé navíc ještě prodchnuto vůněmi na pročištění srdeční čakry.

Prosím, nenechte se mýlit, že bych snad jógu a její rituály zatracovala. Vůbec ne. Vedu ji pětkrát týdně, zapaluji svíčky, pálím vykuřovací směsi a závěrečnou relaxaci umocňuji tím, že kápnu do dlaní orientální parfémový olej … Vlastně se nebojím říci, že miluji tyhle rituály, ovšem je tu jedno velké „ovšem“.

O V Š E M ,
nedávám tomu všemu větší význam, než to má!

…

• Protože zdraví není jen cvičení.
• Zdraví je celá skládanka.
• Cvičení, a aťsi tak mocné jako je jóga, je jen jeden její dílek. Jeden dílek z celku.
• A také si myslím, vlastně dnes už to vím, že by člověk neměl dostat vše, co si přeje. (Kampak by to vedlo? U dospělých je to stejné jako u dětí. Když jim dáváme všechno, co chtějí, tak je tím rozmazlujeme.)
• A ještě: žádný olejíček ani svíčka, ba dokonce ani cvičební pozice, nemůže pročistit (posílit, otevřít, zharmonizovat, uzdravit …) srdeční (ani jinou) čakru. To zmůže jen jediné. Způsob, jakým budu skutečně žít. Když se budu hádat se sousedkou, kritizovat každého na potkání a nesnášet svoji šéfovou, tak mi nepomůže ani svěcená voda, ba ani požehnání na čelo od indického guru.

…

Jenže dnes je dnes a ne dříve a já nemohu s čistým svědomím zájemkyním slíbit to, co nemohu zaručit.
Zdraví je totiž možné připodobnit k mostu, který stojí hned na několika sloupech. Konkrétně na pěti:

Prvním nosným sloupem je pohyb. Sem můžeme řadit právě jógu, ale ruku v ruce s ní i ostatní přirozené pohybové aktivity: například dostatek „obyčejné“ (a nejcennější) chůze.

Druhým je zdravé a smysluplné stravování. Ovšem pozor – zdravé a smysluplné není vždy jedno a to samé. Malý příklad: zdravou stravou může být například jablko. Ovšem smysluplné není udělat si v odšťavňovači nápoj hned z pěti kusů, to je příliš mnoho ovocného cukru. Smysl to dává jen tak, jak to bylo přírodou zamýšleno. Nikdy nesníme tolik kusů ovoce, kolik jsme ho schopni díky kuchyňským vymoženostem vypít.
Nebo: kupovat produkty v bio kvalitě je zdravé, ale lpění na nich za každou cenu je fanatické, a to už spíše zavání prožíváním negativních emocí a tím pádem se to má blíže k nemoci, než-li ke zdraví.

Třetím sloupem je správný způsob dýchání, protože to je naše nejfrekventovanější denní aktivita.

Čtvrtým je správná postura, neboli správné držení těla v průběhu celých dvacetičtyř hodin denně. Zde bych si opět vypomohla příkladem z lekcí jógy.
Téměř vždycky, když ke mně na lekci přijde nová klientka, tak se zeptá:
„A jak často bych měla chodit? Jednou týdně to asi nestačí?!“ a očekávají odpověď, kterou obvykle dostávají jinde: „To víte, že ne. Chcete-li dosáhnout výsledků, musíte chodit nejméně dvakrát týdně!“

Jaké je ale jejich překvapení, když odpovím jinak:
„Stačí,“ a pak dodám (což je překvapí ještě více) „protože to, co děláte hodinu, dvě, i tři … týdně, není až tak důležité. Důležité je to, co děláte každý den, každou minutu, každý okamžik …“
A to je přesně ono. to je onen čtvrtý sloup našeho zdraví – způsob, jakým chodíme, jakým našlapujeme, jakým zapojujeme svaly, jak často a jak rovně nebo křivě sedíme, jak se hrbíme, jak předsouváme hlavu a také způsob, jakým ležíme a spíme.
Protože, a to si jen málokdo uvědomuje, když není naše tělo správně srovnané, tak ani fyzické cvičení nemůžeme vykonávat správně. V křivém těle se pak celý efekt cvičení obrací proti nám a své stávající potíže jím jen zhoršujeme.

A posledním pátým sloupem držící naše zdraví jsou zdravé vztahy k sobě i ke světu. Jak už jsem napsala výše, když bude žít v negativních emocích – kritikách, naštvání, vzteku, výčitkách …, tak naše tělesné zdraví bude podrýváno a devastováno zevnitř.

No a řekněte sami … co pak odepsat zájemkyním,
aby člověk zůstal k sobě i k nim upřímný?

…

My lidé totiž milujeme jednoduchá a rychlá řešení. Tím nejsnazším je samozřejmě vzít si prášek a bolest zastavit, ale o tom vůbec nechci psát. protože lidé, kteří projevují zájem o jģou, ti už jsou dál. Ale vlastně, a bohužel, jen o kousek. Tak o jednu třídu. Spolknutím pilulky a spoléháním na dvě lekce jógy týdně se stále nacházíme jen na prvním stupni „životní“ základky. Maturitní předmět z oboru zdraví je stále ještě daleko.

A nemyslete si, že lektorky jógy to mají vyřešené. Vůbec ne. To je stejně mylná představa jako ta, že doktoři jsou nejzdravější, psychologové mají nejšťastnější manželství a že děti učitelů jsou nejchytřejší.

Asi před sedmi lety mne samotnou tak bolela záda, že mi až přišlo trapné, že sama vedu lekce jógy a přitom trpím bolestí. Byla jsem přesvědčená o tom, že je to známka mé nekompetentnosti: jak mohou lektorku jógy bolet záda? Žila jsem v mylně zjednodušeném přesvědčení přímé úměry, že když někdo hodně cvičí jógu, tak musí být hodně zdravý. Ó, jak velký to byl omyl. Ale paradoxně díky těmto svým bederním potížím jsem začala objevovat to, že jóga je právě jen jediný, jen dvacetiprocentní dílek z celé skládačky zdraví.

Co jsem tedy nakonec paní nakonec odepsala?
O odpovědi jsem dlouze přemýšlela … aby byla co nejvýstižnější, upřímná a také, abych paní od cvičení neodradila. Nakonec jsem napsala toto:

Dobrý den,
děkuji za váš zájem o cvičení. Cvičím jemnější verzi jógy cílenou na kompletní ženské zdraví, tedy i na záda. Ale abych k vám byla upřímná, musím uvést, že bolesti zad bývají kombinací mnoha faktorů: způsobu života, chybných pohybových stereotypů a držení těla, negativním prožívání osobních, rodinných a pracovních vztahů … A ke zlepšení situace – zbavení nebo zmírnění bolestí – vede jen změna v každé z těchto oblastí. Rozhodně nelze očekávat výraznou změnu jen tím, že zkusím začít cvičit jógu. Tím ovšem nechci říct, že cvičení jógy nepomáhá, jen nemůžete očekávat, že vyřeší vše. Pokud budete mít i nadále zájem, v Rezervační tabulce si vyberte jednu volnou hodinu, napište mi a já vám ji zarezervuji. Vy pak přijdete, uvidíte a sama se rozhodnete.

S pozdravem … Blanka Winterová

Ps. Co myslíte, ozvala se ještě?